V červnu 2017 se 32 profesionálních a poloprofesionálních fotbalistek (ve věku 15-55 let), 4 rozhodčí, 20 členů mediálního a podpůrného týmu, 30 horských průvodců a 400 nosičů vydalo na vrchol Kilimandžára (Uhuru Peak), aby v nadmořské výšce 5714 m vytvořili světový rekord ve fotbalovém zápase v nejvyšší nadmořské výšce. Účastnice 9denní expedice byly členky mezinárodní neziskové organizace Equal Playing Field (EPF), která prosazuje rovnost žen a mužů ve sportu prostřednictvím mimořádných sportovních výzev, fotbalových kempů a konferencí. Vzhledem k vysokohorskému prostředí měli všichni sportovci možnost užívat preventivně acetazolamid, aby se předešlo nemocem souvisejícím s nadmořskou výškou. Během výstupu sportovci sehráli 3. den ve výšce 4205 m tréninkový zápas, aby se aklimatizovali.

* úzkost, astma, popraskané rty, zácpa, úraz rukou, nespavost, zranění z přetížení, závratě a změny vidění.
** akutní horská nemoc (těžká), dehydratace, gastritida, gastroenteritida, vysokohorský edém mozku, herpetické léze, podchlazení, mezilidský konflikt, zápal plic, kožní infekce a popálení od slunce.

Získané zkušenosti rozdělili autoři studie do 4 kategorií:

• • • viditelnost zdravotnického stanu
    • lékařská diskvalifikace, evakuace a nedostatečné hlášení
    • léčba akutní bolesti
    • mezilidské konflikty.

Na expedici EPF bylo použito více než 80 stanů, včetně 1 zdravotnického stanu. V rámci skupin byly všechny stany v podstatě identické, bez výrazného označení. Organizace stanů na jednotlivých tábořištích byla minimální, a proto se lékařský stan nacházel po většinu dní na jiném místě a několikrát se stalo, že členové výpravy nemohli zdravotnický stan najít. Budoucí expedice by měly zajistit přímé, jasné a viditelné označení. Lze doporučit krátkou instruktáž na každém novém tábořišti.

Hráčky byli na začátku upozorněny, že určité příznaky – zdravotní potíže –je mohou diskvalifikovat z účasti na fotbalovém zápasu. Ke zmírnění váhavosti při hlášení příznaků se lékařský tým seznámil s každým členem výpravy a podporoval otevřené, upřímné a včasné hlášení zdravotních potíží. Lékařský tým se chtěl vyhnout jakémukoli klamání ohledně kritérií zdravotní diskvalifikace s předpokladem, že by to mohlo vést k nedůvěře a dalšímu nedostatečnému hlášení příznaků.

Jistě je rozumné informovat členy výpravy o nebezpečí prostředí a varovných příznacích, ale autoři se domnívají, že budoucí lékařské týmy by měly pečlivě zvážit, jak informovat účastníky o stavech, které by jim bránily v další činnosti. Bezpečnostní, léčebné a evakuační plány by měly být přizpůsobeny dané expedici a lékařské týmy by měly účastníkům jasně říci, že všechna lékařská rozhodnutí budou učiněna případ od případu po důkladném vyhodnocení. Tento přístup může podpořit větší otevřenost při hlášení příznaků ve srovnání s přístupem „univerzálním pro všechny“, který může způsobit, že se účastníci budou vyhýbat hlášení příznaků, o nichž vědí, že splňují diskvalifikační kritéria. Lékařské týmy by se také měly před odjezdem snažit identifikovat překážky hlášení příznaků specifické pro expedici a její členy, jako jsou mimo jiné hrdost, prestiž a strach z lékařské diskvalifikace.

Rutinní screeningové formuláře, např. dotazník pro hodnocení skóre akutní horské nemoci 2018 Lake Louise, mohou pomoci lékařským týmům stanovit základní hodnoty pro každého člena týmu, lépe identifikovat jejich změny, které by jinak mohly být přehlédnuty nebo nehlášeny, a poskytnout členům soukromí při podávání písemné zprávy.

Účastnice expedice nahlásily časté bolesti hlavy způsobené akutní horskou nemocí a při 7 sportovních zraněních pohybového aparátu. mnoho účastnic se rozhodlo nabízené neopioidní léky (paracetamol, ibuprofen) proti bolesti neužívat. Byla použita akupresura a masáž spoušťových bodů. Současná doporučení Wilderness Medical Society pro léčbu akutní bolesti v odlehlých prostředích však nepojednávají o nefarmakologických způsobech nad rámec standardní terapie „Protection, Rest, Ice, Compression, Elevation (PRICE). ⁺

Alternativní terapie, jako je aurikulární akupunktura a akupresura a komprese myofasciálních spoušťových bodů mohou být účinné při léčbě akutní bolesti.

Očekávalo se, že na expedici, která zahrnovala účastnice z 22 zemí, hovořící 12 jazyky a zvyklými mezi sebou soutěžit, budou mezilidské konflikty představovat velké riziko. Ve skutečnosti byl zdokumentován pouze 1 menší konflikt. Vysvětlením může být několikeré: jednak profesionální kulturní úroveň sportovkyň převažuje nad kulturou etnika, a významný společný základ omezuje konflikty; jednak se uplatňuje koncept „třídní skládačkové“ strategie řešení konfliktů („jigsaw classroom” conflict resolution strategy⁺⁺). Hráčky soupeřících týmů vystupovaly na horu v 5 menších skupinách, jejichž členky byly na sobě vzájemně závislé: věděly, že pokud ostatní skupiny výstup nedokončí, budou jejich týmu chybět hráčky. Tato organizace měla usnadnit logistiku výstupu, ale také zapadá do modelu skládačkové třídy a mohla snížit výskyt mezilidských konfliktů na expedici.

Dalším modelem, užitečným pro zmírnění mezilidských konfliktů během výprav do divočiny, je model cílů, rolí, procesů a mezilidských vztahů (GRPI = Goals, Roles, Processes and Interpersonal relationships), který se hojně používá pro budování týmů a řešení konfliktů v obchodní a lékařské oblasti. Na základě tohoto modelu by vedoucí expedice měli zajistit, aby členové týmu rozuměli jeho cílům (Cíle); členové musí znát své individuální role (Role) a plány pro rozhodování a řešení problémů; způsob řešení konfliktů by měl být osvojen před odjezdem na expedici (Procesy); a vedoucí by měli klást důraz na důvěru, komunikaci a podporu (Mezilidské vztahy). ⁺⁺⁺

Závěry studie:

„Expedice EPF na Kilimandžáro byla pro účastníky náročná vzhledem k vysokohorskému prostředí, fyzické namáhavosti mise a soutěžním cílům. Vyvstaly problémy s viditelností zdravotnického stanu, zdravotní diskvalifikací, evakuací, nedostatečným hlášením a léčbou akutní bolesti. Některé problémy se podařilo odstranit v reálném čase a předpokládané obavy z mezilidských konfliktů byly zmírněny dříve, než se staly problémem.

Asi nejcennějším poznatkem z této výpravy je důležitost předvídání a přípravy před odjezdem. Lékařský tým identifikoval nejpravděpodobnější zdravotní příhody, které se během expedice vyskytnou, rozvrstvil je podle rizika a následků pro jednotlivce i tým, a podle toho naplánoval expediční lékárnu. Důsledná příprava, předvídání problémů a zdravotních událostí, které mohly nastat, mohly zabránit vzniku nebezpečných a zdraví ohrožujících situací.“

⁺ Russell KW, Scaife CL, Weber DC, Windsor JS, Wheeler AR, Smith WR, et al. Wilderness medical society practice guidelines for the treatment of acute pain in remote environments: 2014 update. Wilderness Environ Med. 2014;25(suppl 4):S96-104.

⁺⁺ Aronson E, Stephan C, Sikes J, Blaney N, Snapp M. The Jigsaw Classroom. Sage Publications, Inc; 1978; Walker I, Crogan M. Academic performance, prejudice, and the jigsaw classroom: new pieces to the puzzle. J Community Appl Soc Psychol. 1998;8(6):381–93.

⁺⁺⁺ Beckhard R. Optimizing team building effort. J Contemp Business. 1972;1(3):23–32.; Wolfe AD, Hoang KB, Denniston SF. Teaching conflict resolution in medicine: lessons from business, diplomacy, and theatre. MedEdPORTAL. 2018;14(X):10672)

WILDERNESS & ENVIRONMENTAL MEDICINE 2023; 34(3): 354–60

Aktuální číslo WILDERNESS & ENVIRONMENTAL MEDICINE 2023; 34(3): 377-82 informuje o záchranné akci z podzimu roku 2022 u jezera Viviane na náhorní plošině ve státu Washington v nadmořské výšce 2100 m. Při pádu do nepřístupného terénu byl 28letý muž uvězněn v úzkém komínu ve tvaru V současně spadlým balvanem, nad 200 m srázem. Obě nohy a levou ruku měl přiskřípnuté po téměř 6 hodin po pádu. Balvan měl tvar pyramidy 122x122x122 cm a hmotnost ke 2000 kg.

• Partner po 30 minutách aktivoval tísňovou linku
• 12:49 h přiletěl po 68 km letu vrtulník se záchranáři
• 14:29 h uvolněno levé rameno
• 14:48 h (po 6 hodinách od nehody) byl pacient vyproštěn povolaným hasičským týmem pomocí vysokotlakých airbagů, kterými byl balvan v několika krocích posunut tak, aby mohly být končetiny vyproštěny.
• 17:08 h hospitalizace

Obrazová dokumentace

Kazuistika podrobně popisuje

•  Celkový stav pacienta: neztratil vědomí, zvracel, bolesti pravého kolene, levého předloktí, krevní tlak 68/52 mm Hg, srdeční frekvence 130 tepů/min, 30 dechů/min, kyslíková saturace nízkých 80 % i přes přívod kyslíku 15 l/min, na plicích normální poslechový nález).
• Rozsáhlá poškození končetin: 15 cm avulze na pravé dolní končetině, drtivé poranění pravého kolene a lýtka se středně velkým krvácením, deformace dolní části levého stehna a horní části bérce).
• Agresívní analgetickou a tekutinovou léčbu: do pravé horní končetiny infuzní linka 18G, 500 ml 0,9% fyziologického roztoku, 100 μg fentanylu, 4 mg ondansetrinu, v průběhu vyproštění 50 mg ketaminu pomalu i.v.
• 14:29 h – po uvolnění levého ramene, hodnoty 118/76 mm Hg, 119 tepů/min, 28 dechů/min, stále nízká saturace – zavedena druhá infuzní lina 18G do levé paže a podán hydrogenuhličitan sodný a albuterol).
• Před dalším posunutím balvanu – 50 mEkv NaHCO₃ a 100 mg ketaminu, do té doby dostal pacient 3 litry 0,9% NaCl.
• 14:29 h: Krvácení bylo kontrolováno tlakovým obvazem, hemostatickou gázou a škrtidlem na pravém stehnu, kompresí pánve, dolní končetiny fixovány dlahami.
• Pacient byl uložen do vakuové matrace, zabalen do přikrývky a transportován ve vaku po vytažení do vrtulníku do traumacentra III. stupně vzdáleného 35 km.

Nálezy při příjmu

• – otevřená zlomenina pravého tibiálního plata (Schatzerův typ 1),
• – zlomenina hlavice a krčku pravé fibuly,
• – otevřená zlomenina pravého laterálního kondylu femuru
• – oboustranná segmentální a subsegmentální plicní embolie
• Počáteční laboratorní výsledky byly významné pro hladinu žilní kyseliny mléčné 10,7 mmol/l, hladinu hemoglobinu 11,8 g/dl, hladinu kreatinkinázy (CK) 2263 jednotek/l a hladinu kreatininu 1,32 mg/dl. Pacient byl resuscitován dalšími krystaloidy.

Urgentní operace
Tým ortopedů, traumatologů a cévních chirurgů provedl čtyřkomorovou fasciotomie pravé dolní končetiny artrotomii pravého kolena, irigace a debridement rány.

Intenzivní léčba, průběh hospitalizace, laboratorní hodnoty

• Plicní embolie byla léčena infuzí heparinu, 3. den hospitalizace (HD 3) převeden na enoxaparin.
• HD 4: předán do centra terciární péče k transplantaci kůže a rekonstrukční operaci. Z laboratorních hodnot v době převozu – neměřitelně vysoká hladina CK (>4100 jednotek/l), výdej moči byl >100 ml/h. Otevřené repozice a perkutánní fixace zlomenin
• HD 6 debridement a vakuové ošetření rány a následně
• HD 10 kožní štěp k pokrytí defektu tkáně pravé nohy o rozměrech 20×10 cm
• HD 10 převezen zpět na operační sál k dalšímu debridementu
• HD 11 propuštěn domů, pokračoval v ambulantní rehabilitaci ortopedických poranění a poklesu pravé nohy sekundárně způsobeném poraněním hlubokého lýtkového nervu.

Článek  dálerozebírá problematiku crush a kompartment syndromu, rhabdomyolýzy, akutní renální insuficience, léčení hyperkaliémie, plicní embolie a dalších komplikací. A také upozorňuje na potřebnou koordinaci terénních i městských záchranných složek.

Nehody způsobené posunutím skal jsou výjimečné a tato kazuistika nám připomněla dramatický případ amerického horolezce Arona Ralstona z roku 2003, jenž byl pět dní a sedm hodin uvězněn pod balvanem, který mu sevřel pravou ruku proti stěně kaňonu. Zachránil se tím, že si v předloktí amputoval sevřenou ruku. Tuto událost popsal v autobiografické knize Between a Rock and a Hard Place (česky Aron Ralston: 127 hodin, Jota, Brno 2011, ISBN 978-80-7217-828-5), která se stala námětem k filmu 127 hodin režiséra Dannyho Boyla

Odkaz na kazuistiku
https://www.wemjournal.org/article/S1080-6032(23)00098-4/fulltext (subskripce)

Zpráva na HeraldNet.com
https://www.heraldnet.com/news/crushed-under-boulder-hiker-recounts-harrowing-rescue-in-enchantments/

Další čtení
Management of Crush Syndrome Under Prolonged Field Care
https://www.researchgate.net/publication/318509755_Management_of_Crush_Syndrome_Under_Prolonged_Field_Care

Další ročník kongresu „Srdce   pohybu“ (Das bewegte Herz) připravily organizace:

• Gesellschaft für Herz-Kreislauf-Forschung und Fortbildung
• Österreichische Gesellschaft für Alpin- und Höhenmedizin
• Physio Austria
• Verband von SportwissenschafterInnen Österreichs – VSÖ

na 29. do 30. září 2023 v areálu Lakeside Spitz v Klagenfurtu u Wörthersee.

Tato mezioborová akce o pohybové aktivitě zdravých lidí a kardiaků bude mít téma

„Integrativní pohybová medicína“.

Horské medicíně budou věnována 3 zasedání:

Pátek, 29. září 2023 Leibnizův sál

16:30 – 18:00 Alpská a vysokohorská medicína (I)

Předseda: S. Nehrer, Krems. F. van der Kallen, Seckau

• Horské sporty s artrózou (S. Nehrer, Krems)
• Výkonnostní diagnostika a sportovní medicína: kritický přehled (A. Podolsky, Krems)
• Doping v horských sportech: realita nebo mýtus? (W. Schobersberger, Innsbruck/Hall)

Sobota, 30. září 2023 Leibnizův sál

08:30 – 10:30 Alpská a vysokohorská medicína (II)

Předseda: M. Ströhle, Kufstein. G. Sumann, Schwarzach

• Lavinová záchrana na místě nehody – ICAR MEDCOM Guidelines 2023 (M. Jacob, Straubing, DE)
• Trauma z visu na laně – ICAR MEDCOM Guidelines 2023 (R. Lechner, Ulm, DE)
• Ukončení kardiopulmonální resuscitace při záchraně v horách – pokyny ICAR MEDCOM 2023 (P. Paal, Salzburg)
• Význam pulzní oxymetrie ve vysokohorské medicíně (T. Dünnwald, Hall/Tyrolsko)

13:00 – 15:00 Alpská a vysokohorská medicína: interdisciplinární (III)

Předseda: A. Podolsky, Krems. W. Schobersberger, Innsbruck/Hall

• Vazebná křivka kyslíku: nové perspektivy staré metody (S. Woyke, Innsbruck)
• Zabezpečení vrcholového sportu ve vysokohorském terénu (E. Altenburger, Korneuburg)
• Záchranné operace v horách (H. Gatterer, Bolzano, IT)
• Nositelná elektronika pro řízení rizik akutní výškové nemoci – potenciál, přínosy a omezení (M. Sareban, Salzburg)

Celý program ke stažení zde.

Registrace: https://registration.maw.co.at/kardiodbh23

Dr. Jeremy Windsor z British Mountain Medicine Society, anesteziolog a horolezec, expediční lékař, přednáší na University of Central Lancashire (UCLan) a podílí se na organizaci kurzů Diplomu horské medicíny. V současnosti stojí před výzvou založení institutu Institute of Mountain Medicine at the University of Central Lancashire.

Od roku 2018 píše blok pro zdravotnické profesionály s vášní pro horskou medicínu (Mountain Medicine Blog)

Tento týden sdílí o své zkušenosti a názory na bezpečné slaňování v příspěvku s názvem

Tohle mě zabije (“This Will Kill Me…” )
Jeremy Windsor, 28. července 2023

„“Tohle mě zabije…“ je myšlenka, která se mi občas honí hlavou, když se chystám slaňovat. Na jistícím stanovišti může být pár lesklých nýtů odborně vyvrtaných do pevné žuly. Mohly by být dokonce spojeny robustním řetězem a zakončeny neskutečně silným kroužkem. Ale na tom všem ve skutečnosti nezáleží. Důležité je, že jsem to já, kdo je musí používat. Smrtelné případy na jistících stanovištích jsou zřídkakdy způsobeny selháním hardwaru. Spíše je to způsobeno tím, jak jej lidé používají. V tomto příspěvku se podíváme na bezpečný způsob slaňování.

Když jsem vyrůstal, moc jsem o tom nepřemýšlel. Vydrápali jsme se až na vrchol cesty a pak jsme si odpočinuli. Slanění proběhlo jako mávnutím kouzelného proutku a na bezpečný návrat na zem se moc nemyslelo. To skončilo, když jsem začal číst statistiky Nehody v severoamerickém lezení. Málokdy se stalo, že by uplynul rok, aniž by se někdo vypadl ze slanění a nedošlo k nějakému nepříjemnému konci. Jak jsem přecházel od jednodélkových k vícedélkovým výstupům, od pár slanění k doslova k desítkám, naučil jsem se, že pokud mám přežít, budu potřebovat jeden jednoduchý, snadno reprodukovatelný systém, který mě bezpečně vrátí na zem.

Ať už se chystáte použít jakýkoli způsob, musíte být schopni ho použít, i když jste unavení, hladoví a dehydrovaní. Slanění přichází vždy na konci dlouhého dne, kdy jediné, co chcete, je dostat se zpět na chatu. V těch dnech, kdy se tak cítím, mi v hlavě začnou zvonit poplašné zvonky. Je to stejné, jako když v pátek odpoledne dávám narkózu poslednímu pacientu. Je to vestavěný „systém včasného varování“, připomínka, že musím poodstoupit a vynaložit poslední velké úsilí. Jinak je reálná šance, že se věci vážně pokazí.

Tváří v tvář dlouhé sérii slanění na fixních skobách se na chvíli zastavím. Dopíjím jídlo a pití, několik minut odpočívám a pak se připravuji. Podívám se na topo a naplánuji si sestup. Do batohu sbalím vše, co nepotřebuji, obléknu si teplou vrstvu a dám se do pořádku – schovám volné smyčky, sundám bederní popruh batohu a utáhnu si úvaz.

Snažím se dodržovat určitý systém. Používám tři lehké karabiny DMM se šroubovací pojistkou zámku. Vezmu si 1 m dlouhou smyčku a provleču ji skrz slaňovací (jistící) oko úvazu. Pak uvážu uprostřed uzel a pomocí první šroubovací karabiny připnu smyčku k jistítku. Druhou karabinu se šroubovacím zámkem mám připevněnou k jistící destičce (slaňovacímu zařízení) a tu připínám k úvazu těsně pod uzlem. Poté provléknu lano přes jistící destičku a karabinu. Pevně ji zašroubuji a zbývá ještě jedna věc. Z pytlíku na magnesium vyndám 5 mm šňůru a její konce svážu k sobě. Někteří používají rybářský uzel, ale já ho pod tlakem uvázat nedokážu, takže mi musí stačit pár jednoduchých uzlíků přes ruku. Šňůru dvakrát omotám kolem lana a udělám prusíkový uzel. Třetí šroubovacím karabinou připevním šňůru k pravé nohavici úvazu.

Nyní jsem připraven vyrazit. Ještě jednou zkontroluji svůj slaňovací systém a pak vyndám první karabinu a připnu ji k lanu. Zatlačím prusíkový uzel dolů po laně a začnu slaňovat. Když se pustím, prusík vyjede po laně nahoru a já se zastavím.

Jakmile se přiblížím k dalšímu slaňovacímu stanovišti, připnu první karabinu do nejvyšší skobě a odpojím jistící destičku od lana. Zavolám nahoru na solulezce: „Volno“ a snažím se zjistit, kam budeme slaňovat dále. Pak začnu podávat lano, které budeme protahovat slaňovacím kruhem. Když se ke mně přidá můj partner, stáhneme pak lano dolů a připravíme další slaňování.

Je to tak jednoduché. Nic neměním. Snažím se držet plánu a doufám, že mě slanění nezabije…

Více informací o slaňování najdete na skvělých webových stránkách vdiffclimbing.“

Anebo lépe https://horolezeckametodika.cz/sebejisteni-pri-slanovani

Čas plyne a po osobnostech horské medicíny, fyziologie a záchrany v horách zůstávají jen smutek a milé vzpomínky – za posledních necelých dvacet let to byli – Dr. Michael Ward (1925-2005), Dr. Charles Houston (1913-2009), profesor Gerhard Flora (1930-2015), Dr. Bruno Durrer (1953-2016), Dr. Emmanuel Cauchy (1960-2018) a Dr. James Milledge (1930-2022).

Včerejšího dne, dne 2. května 2023, oznámila Rakouská společnost alpské a výškové medicíny (Österreichische Gesellschaft für Alpin- und Höhenmedizin) smutnou zprávu, že 30. dubna 2023 zemřel Dr. Franz Berghold:

Vážení členové ÖGAHM

obdrželi jsme smutnou zprávu, že zemřel Franz Berghold.

S Franzem jsme ztratili ústřední osobnost ÖGAHM, zakladatele Společnosti, čestného člena, dlouholetého tajemníka asociace, bývalého prezidenta, zakladatele a 26 let ředitele vysokohorského lékařského vzdělávání, iniciátora učebnice vysokohorské medicíny, a především cenného přítele a společníka.

Bohužel Franz musel odejít na svou poslední cestu příliš brzy. Je velmi politováníhodné, že jeho poslední roky od odchodu do důchodu a rozloučení s kurzy alpské medicíny byly poznamenány těžkou nemocí.

Pohřeb se uskuteční v pátek 5. května ve 14:00 v Kaprunu.

S pozdravem

Dr. Günther Sumann
prezident ÖGAHM

Franz Berghold se narodil 22. 11. 1948 ve štýrském Mürzzuschlagu, malé obci, kde Johannes Brahms v letech 1884-1885 napsal svou Symfonii č. 4 e-moll, a je mu zde věnováno muzeum.

Franz vystudoval medicínu na univerzitě ve Štýrském Hradci v roce 1973, poté pracoval do roku 1978 jako asistent v salcburských zemských nemocnicích. Od roku 1975 byl lékařem horské a letecké záchranné služby. V roce 1983 získal diplom ze sportovní medicíny, v roce 1997 diplom z urgentní medicíny a v roce 1998 diplom horské medicíny. V letech 1978 až 2014 působil jako praktický a sportovní lékař v Kaprunu. V roce 1988 se habilitoval pro obor sportovní úrazová medicína na Fakultě humanitních studií Univerzity v Salcburku, kde byl v roce 2001 jmenován profesorem. Od roku 1992 organizoval Mezinárodní kurzy horské medicíny, které v letech 2014-2017 vedl pod názvem Internationale Lehrgänge für Alpinmedizin GmbH.

Jako horolezec absolvoval od roku 1962 horské túry všech stupňů obtížnosti, včetně několika prvovýstupů ve Východních a Západních Alpách. Od roku 1967 se zúčastnil celkem 34 mimoevropských expedic a horských túr, včetně prvního přechodu Špicberků v roce 1967, výstupu na Dhaulagiri v roce 1977 a výstupu na Broad Peak v roce 1979. Od roku 1982 byl státem certifikovaným horským a lyžařským průvodcem.

Organizoval a přednášel na kongresech a sympoziích po celém světě na téma zdraví a bezpečnosti v lyžování a horolezectví, výškové medicíny, horské záchrany a problematiky úrazů – do roku 278 publikací, 19 knih, 197 znaleckých posudků, 596 odborných přednášek, 98 kongresů a organizovaných kurzů.

V roce 1988 se zúčastnil Konference Lékařské komise UIAA v Praze.

Funkce a členství v organizacích

Österreichische Gesellschaft für Alpin- und Höhenmedizin (ÖGAHM) – Past-President, člen výboru
Deutsche Gesellschaft für Berg- und Expeditionsmedizin (BExMed)
International Society for Skiing Safety (ISSS) – člen výboru a rakouský delegát
International Society for Mountain Medicine (ISMM)
Österreichisches Kuratorium für Alpine Sicherheit – člen výboru
Schweizerische Gesellschaft für Gebirgsmedizin (SGGM)
Societá Italiana Medicina di Montagna (SIMM)
Medical Commission of Union Internationale des Associations d`Alpinisme (UIAA) – Past-President, prezident komise v letech 1991-1996
Wilderness Medical Society (WMS)

Připomínáme si, co o Franzovi napsal profesor Gerhard Flora, když mu v roce 2001 předával funkci prezidenta Rakouské společnosti pro alpskou a výškovou medicínu, u příležitosti jmenování Franze Bergholda profesorem:

Rozhodnutím spolkového prezidenta ze dne 6. dubna 2001 byl vyznamenán muž, který má na tento profesní titul již léta nárok.

Kariéra Franze Bergholda ze Štýrského Hradce, pro něhož se horolezectví od dětství a horská medicína zhruba od roku 1975 staly určujícím smyslem života, je neobvyklá: jako praktický lékař, lékař horské služby a autorizovaný horský a lyžařský průvodce od roku 1978 v horské obci Kaprun získal již v roce 1988 oprávnění vyučovat jako vysokoškolský učitel „Nehodologii sportu“ na univerzitě v Salcburku. Jeho habilitační práce „Teorie výzkumu nehodovosti a praxe prevence nehod v alpském lyžování“ vyšla v roce 1988 v Rakouském spolkovém nakladatelství. A jeho přednášky na téma „Výzkum nehodovosti v alpském lyžování“, konané na Institutu sportovních věd na Salcburské univerzitě od zimního semestru 1983/84, byly ve své době světovým unikátem. Kromě toho byl od roku 1977 stálým lektorem Spolkového institutu pro tělesnou výchovu v Innsbrucku (školení rakouských horských vůdců), rakouského školení profesionálních lyžařských instruktorů a rakouského školení pro získání průkazu způsobilosti k plavbě na vysokém moři a po určitou dobu byl lékařem horské záchranné služby pro Salcburk.

Ještě před svou habilitací napsal hodně přes sto publikací a osm knih o horské medicíně a v těchto prvních letech kromě pokračující publicistické činnosti organizoval také řadu dalších lékařských vzdělávacích akcí. Od roku 1985 zorganizoval 16 Kaprunských týdnů sportovních lékařů, několik mezinárodních kongresů, řadu víkendových seminářů pro alpské lékaře a 36 mezinárodních kurzů pro alpské lékaře, z nichž většinu také sám vedl. V roce 1975 založil první salcburský tým vrtulníkových lékařů, který pak pět let vedl. A byl to právě on, kdo v roce 1987 spolu s Wolfgangem Schobersbergerem a Egonem Humpelerem přišel s nápadem založit Rakouskou společnost pro alpskou medicínu, první národní sdružení horských lékařů v Evropě. Seznam jeho publikací, který dosud čítá 256 titulů, pokrývá široké spektrum alpské medicíny a výzkumu sportovních úrazů, počínaje jeho oblíbeným tématem výškové, trekové a expediční medicíny, alpské sportovní medicíny, horolezectví dětí, alpské urgentní medicíny, horské záchranné služby a letecké záchranné služby a konče výzkumem alpských úrazů a nehod.

V 16 knihách se odráží jeho rozsáhlé odborné znalosti získané během mnoha let (včetně 30 expedic a přibližně 200 horských záchranných misí), které také dokázal předat v přibližně 130 soudních posudcích a téměř 360 odborných přednáškách doma i v zahraničí.

Jako málokterý Rakušan si Berghold získal i mezinárodní uznání. V roce 1979 byl zakládajícím členem lékařské komise UIAA, které v letech 1991-1996 předsedal jako prezident. Mimo jiné byl iniciátorem vzdělávacích směrnic pro „Diplom pro horskou medicínu“, který je dnes platný po celém světě. Od roku 1993 je členem představenstva Mezinárodní společnosti pro bezpečnost lyžování. V roce 1996 obdržel prestižní „Scientific Award“ Wilderness Medical Society (USA) a od roku 2000 je také členem redakční rady časopisu Journal of High Altitude Medicine & Biology.

Rakouská společnost pro alpskou a vysokohorskou medicínu je potěšena, že se jejímu zakládajícímu iniciátorovi a současnému viceprezidentovi nyní dostalo této zasloužené akademické pocty. Blahopřejeme mu k jeho mimořádným úspěchům a k jeho neúnavnému zápalu pro další rozvoj výzkumu a výuky v oblasti vysokohorské medicíny.

Konsenzus STrengthening Altitude Knowledge (STAK), vypracovaný pomocí delfské metody, popisuje 28 vzdělávacích cílů, které by laici měli znát před cestou do vysoké nadmořské výšky. Seznam vzdělávacích cílů lze použít k vytvoření informačních a výukových materiálů, které zvýší znalostí této cílové skupiny. Postupem času se objeví nové poznatky v oblasti výškové medicíny, díky nimž se tyto vzdělávací cíle stanou předmětem modifikací.

Při hledání zasypaných objektů pomocí lavinových vyhledávačů se nedoporučuje používat vyhřívané rukavice.

Mezinárodní komise pro horskou záchrannou medicínu (ICAR MedCom) aktualizovala doporučení pro postup při záchraně zasypaných lavinou – tzv. checklist resp. kontrolní seznam pro resuscitaci obětí laviny (avalanche victim resuscitation checklist). Vysvětlení a odůvodnění jsou publikována v článku On-site treatment of avalanche victims: Scoping review and 2023 recommendations of the international commission for mountain emergency medicine (ICAR MedCom) v časopisu Resuscitation Vol 184 (2023) č. 1.

K disposici jsou české překlady:

Ošetření obětí lavin na místě nehody: Přehled a Doporučení Mezinárodní komise pro horskou záchrannou medicínu (ICAR MedCom)

Kontrolní seznam (avalanche victim resuscitation checklist) pro resuscitaci lavinových obětí

Před více než 40 lety se tenká polyetylénová tereftalátová fólie dostala do záchranné medicíny jako vedlejší produkt amerického civilního Federálního úřadu pro vesmír a letectví (NASA)….
článek z Alpinmedizinischer Rundbrief č. 67 ze srpna 2022 přeložil MUDr. Igor Miko

Podchlazení – patofyziologie, prevence, diagnostika a terapie v horské záchranné službě – nové informace

je on-line téma Série školení pro pokročilé v urgentní medicíně pořádané Horskou záchrannou službou (Bergwacht) Německého Červeného kříže 

Přednáší

PD Dr. Peter Paal, MBA EDAIC EDIC
Abteilung für Anästhesie und Intensivmedizin im Krankenhaus der Barmherzigen Brüder Salzburg
Facharzt für Anästhesie und Intensivmedizin,
Präsident Österreichisches Kuratorium für Alpine Sicherheit,
Wissenschaftlicher Leiter ICAR MEDCOM

Registrace:

congressandmore.regasus.de/online/index?webid=Bergwacht