Nová studie se zabývá účinností resuscitace ve výškách

Podle nové studie z prosince 2021* v časopise Journal of the American Heart Association se kvalita stlačování hrudníku u poskytovatelů vrtulníkové záchranné služby (HEMS), kteří byli umístěni do simulovaného prostředí ve vysokých nadmořských výškách až 5000 metrů, v průběhu času výrazně snižovala.

Ba co víc, účastníci nerozpoznali pokračující ztrátu kvality kardiopulmonální resuscitace (KPR) v průběhu času, přičemž ke ztrátě kvality došlo již 60 až 90 sekund po zahájení. Autoři studie – Vögele a kol. – uvádějí, že „existuje významné riziko, že hloubka [stlačování hrudníku] může klesnout pod doporučených 50 mm již před uplynutím dvou minut“.

Čtyřicet osm pracovníků vrtulníkové záchranné služby z Německa, Itálie, Rakouska a Švýcarska bylo vystaveno nadmořským výškám 200, 3000 a 5000 metrů v simulačním centru extrémního klimatu terraXcube ve výzkumném ústavu Eurac v italském Bolzanu.

Účastníci „stoupali“ rychlostí 4 m/s (typická rychlost stoupání z vrtulníku) do jedné ze tří předem zvolených nadmořských výšek (studijní centrum využívalo oscilační profil stoupání/klesání, který napodoboval změny tlaku na ušní bubínky účastníků). Poté prováděli resuscitaci na standardizovaných figurínách připojených k elektronickému tabletu pro záznam, přičemž byla zaznamenávána jejich srdeční frekvence, dechová frekvence a okysličení pulzu. Poté byli účastníci požádáni, aby ohodnotili svůj výkon a úsilí.

Zatímco skupiny ve všech nadmořských výškách vykazovaly alespoň určitý stupeň poklesu rychlosti stlačování hrudníku, hloubky a počtu účinných stlačení, ve vyšších nadmořských výškách došlo ke zhoršení dříve. Tento efekt byl výraznější u žen a u poskytovatelů s hmotností nižší než 70 kg, ačkoli autoři poznamenávají, že studie nebyla navržena tak, aby hodnotila rozdíly v pohlaví.

Možná není překvapivé, že dvacet minut po počátečním výstupu byly hodnoty pulzního oxymetru účastníků ve skupinách s vyšší nadmořskou výškou výrazně nižší jak před kompresemi, tak po nich (přibližně 78 % ve výšce 5 000 metrů oproti 96-98 % ve výšce 200 metrů), což naznačuje, že k postupnému poklesu výkonnosti přispěla výchozí hypoxie.

„Naše zjištění zdůrazňují potřebu zvýšit povědomí poskytovatelů o možném poklesu jejich výkonu [při kompresi hrudníku] v průběhu času v nadmořské výšce. Vyvstává také otázka, zda by se doporučený dvouminutový cyklus měl uplatňovat u poskytovatelů vystavených rychlému působení středních a vysokých nadmořských výšek, jako je personál HEMS,“ poznamenávají autoři s tím, že častější výměny hrudních kompresorů mohou zlepšit celkovou kvalitu KPR.

V nadmořské výšce zvyšuje kombinace hypoxie, nízkých teplot a fyzické námahy riziko náhlé srdeční zástavy, zejména u starší populace se základními komorbiditami, jako je hypertenze nebo srdeční onemocnění. Kromě toho mohou pacienti se srdeční zástavou ve vysokých nadmořských výškách, u nichž dochází k současné těžké hypotermii, vyžadovat mnohem delší dobu KPR, než je běžné.

Kvalitní KPR zůstává základem resuscitace u pacientů se srdeční zástavou a nekvalitní KPR je považována za škodu, které lze předcházet. Probíhající výzkum mechanických kompresních přístrojů, které již využívají agentury EMS a pohotovostní oddělení po celém světě, zatím nepřinesl přesvědčivé výsledky, ačkoli dosud nebyla provedena srovnávací studie těchto přístrojů ve vysokohorském prostředí.

„Mechanické přístroje pro KPR dosahují podobné kvality resuscitace ve srovnání s kvalitním manuálním prováděním [kompresí hrudníku] a dostupnost těchto přístrojů by mohla mít význam zejména pro zvládání srdeční zástavy při operacích HEMS ve vysokých nadmořských výškách,“ poznamenávají autoři studie.

Dodávají také, že „výhodou by mohlo být, že mechanické přístroje pro KPR mohou poskytovat nepřetržité stlačení bez zhoršení kvality i při prodloužené resuscitaci a bez nutnosti střídání poskytovatelů, zejména během transportu a převozu, kdy manuální [stlačení hrudníku] nemusí být proveditelné nebo vůbec možné.“

Autoři poznamenávají, že jejich studie, ačkoli byla randomizovaná, zaslepená a kontrolovaná placebem, nereplikovala skutečné podmínky prostředí pro účastníky a vnější faktory, jako je vítr, sníh, zvýšená sympatická aktivita a bdělost, mohou dále ovlivnit výsledky, stejně jako účinky pozvolnějšího výstupu a aklimatizace. Další studie podmínek prostředí a používání doplňkového kyslíku u účastníků v nadmořské výšce by pomohly v budoucnu objasnit tuto kritickou oblast výzkumu, protože stále více lidí se vydává do hor za rekreací.

Přeloženo z Wilderness Medical Society – Wilderness Medicine  Magazine – Breaking Wilderness Medicine News (IR & DeepL)

* Vögele A, van Veelen MJ, Dal Cappello T, Falla M, Nicoletto G, Dejaco A, Palma M, Hüfner K, Brugger H, Strapazzon G. Effect of Acute Exposure to Altitude on the Quality of Chest Compression-Only Cardiopulmonary Resuscitation in Helicopter Emergency Medical Services Personnel: A Randomized, Controlled, Single-Blind Crossover Trial. J Am Heart Assoc. 2021 Dec 7;10(23):e021090. doi: 10.1161/JAHA.121.021090. Epub 2021 Dec 2. PMID: 34854317. OPEN ACCESS.

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/nova-studie-se-zabyva-ucinnosti-resuscitace-ve-vyskach/

Případ těžké diferenciální diagnostiky při pozemní záchraně české turistky v horách

Z aktuálního čísla časopisu Rakouské společnosti alpské  a výškové medicíny Alpinmedizinischer Rundbrief 66 Jänner 2022 přeložil MUDr. Igor Miko kazuistiku obtížné diferenciální diagnostiky při záchraně v  rakouských horách:

tezka-diferencialni-diagnostika-zachrany-rundbrief-2022-66-miko

 

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/pripad-tezke-diferencialni-diagnostiky-pri-pozemni-zachrane-ceske-turistky-v-horach/

Zpráva z 27. mezinárodní lékařské konference horské záchranné služby, Innsbruck 6. 11. 2021

Noví spoluorganizátoři prim. Dr. Diana Deckert a prim. Dr. Matthias Haselbacher zahajují 27. mezinárodní konferenci horských záchranářů

ibrat-2021-alpinmed-rundbrief-66-2022-1-cz

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/zprava-z-27-mezinarodni-lekarske-konference-horske-zachranne-sluzby-innsbruck-6-11-2021/

Lékař, fyziolog a horolezec: Dr. James Sibree Milledge (* 23. 8. 1930 – Ϯ 9. 2. 2022)

Dnes zastihla komunitu výškové fyziologie a medicíny smutná zpráva o úmrtí jednoho skvělého lékaře, fyziologa, horolezce a člověka – Jima Milledge. Nejsou tomu ani celé dva roky, co jsme mu blahopřáli k devadesátinám – „Dr. James Sibree Milledge – vše nejlepší k 90. narozeninám!“*. V dohledné době se jeho osobnosti budeme věnovat podrobnou vzpomínkou.

* Také zde: https://deathzone.7thwave.io/cgi-bin/renderpost.py?postid=1252

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/lekar-fyziolog-a-horolezec-dr-james-sibree-milledge-23-8-1930-%cf%af-9-2-2022/

Aktuální informace pro členy Společnosti horské medicíny 1. 2. 2022

info-shm-2022

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/aktualni-informace-pro-cleny-horske-mediciny-1-2-2022/

Sborník přednášek z 31. Pelikánova semináře v roce 2021 na webu Společnosti horské medicíny

 

http://www.horska-medicina.cz/wp-content/uploads/securepdfs/2022/01/pelsem-sbornik-2021.pdf 

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/sbornik-prednasek-z-31-pelikanova-seminare-v-roce-2021-na-webu-spolecnosti-horske-mediciny/

Symposium o hypoxii – 10th European Hypoxia Symposium 26.-29. 5. 2022, Kladno

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/symposium-o-hypoxii-10th-european-hypoxia-symposium-26-29-5-2022-kladno/

SPORT – CLIMBING – MEDICINE 2022

 

Prof. Dr. med. Volker Schöffel pořádá ve dnech 30. 6. – 3. 7. 2022 na  téma medicínská problematika sportovního lezení. Pro představu doporučujeme článek Tomáše Obtuloviče  o podobném kurzu v roce 2006 ve sborníku ze 17. Pelikánova semináře – http://www.horska-medicina.cz/wp-content/uploads/PelSem2006.pdf  – jakož i jeho video – https://www.rotman.cz/wp-content/uploads/2022/01/sportovne-medicinske-aspekty-sportovniho-lezeni-obertrubach-2006-tomas-obtulovic.mp4.

Program a přihláška 2022

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/sport-climbing-medicine-2022/

Novinky v patofyziologii a klinice podchlazení – Accidental Hypothermia: 2021 Update

Dne 3. ledna 2022 publikovaly v časopisu International Journal of Environmental Research and Public Health světové kapacity oboru – Peter Paal, Mathieu Pasquier. Tomasz Darocha. Raimund Lechner, Sylweriusz Kosinski, Bernd Wallner, Ken Zafren a Hermann Brugger – aktualizované poznatky z teorie a kliniky podchlazení:

Accidental Hypothermia: 2021 Update
(Open Access https://www.mdpi.com/1660-4601/19/1/501)

Abstrakt: Náhodná hypotermie je nechtěný pokles tělesné teploty pod 35 °C. Ročně umírají na světě tisíce lidí na primární podchlazení a neznámý počet na sekundární podchlazení. Podchlazení lze očekávat u pacientů v přednemocniční fázi ošetření záchrannou službou. Zranění a intoxikovaní pacienti se rychle prochládají i v subtropických oblastech.

Preventivní opatření jsou důležitá, aby se zabránilo podchlazení u nemocných nebo zraněných pacientů. Diagnostika a posouzení rizika srdeční zástavy jsou založeny na klinických příznacích a měření teploty tělního jádra, pokud je k dispozici. Podchlazené pacienty s rizikovými faktory ohrožené srdeční zástavou (teplota <30 °C u mladých a zdravých pacientů a <32 °C u starších osob nebo u pacientů s více komorbiditami), podchlazené s komorovou dysrytmií nebo systolickým krevním tlakem <90 mmHg) a podchlazené se srdeční zástavou je třeba transportovat přímo do centra mimotělní podpory života (ECLS). Pokud u podchlazeného pacienta dojde k zástavě, má být prováděna kontinuální kardiopulmonální resuscitace (KPR).

Dojde-li podchlazeného k srdeční zástavě v přítomnosti zachránců je šance na přežití a dobrý neurologický výsledek vyšší než při zástavě za normální tělesné teplotě se svědky či beze svědků a srdeční zástavě u podchlazeného beze svědků.

Pro déle trvající resuscitaci by měly být použity mechanické přístroje pro KPR, jsou-li k dispozici. U těžce podchlazených pacientů při srdeční zástavě, pokud není možná kontinuální nebo mechanická KPR, lze použít přerušovanou KPR. Zahřívání lze provádět pasivními i aktivními technikami. U pacientů s refrakterní hypotermií nebo srdeční zástavou je nutná technika vnitřního ohřívání – mimotělní membránové oxygenace (ECMO). Léčbu by měl doplní poresuscitační péče.

Klíčová slova: náhodná hypotermie; srdeční zástava; kardiopulmonální resuscitace; urgentní medicína; mimotělní podpora života; zahřívání.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/novinky-v-patofyziologii-a-klinice-podchlazeni-accidental-hypothermia-2021-update/

Srdce a krevní oběh zdravých a nemocných v horách ve vyšším věku

MUDr. Igor Miko přeložil  z aktuálního čísla časopisu Rakouské  společnosti alpské a výškové medicíny a Německé společnosti pro horskou a expediční medicínu Alpinmedizinischer Rundbrief článek o zdravotním významu horských výšek pro zdravé starší osoby a pro osoby se základním onemocněním srdce a oběhu

gesundheitliche-nutzung-alpiner-regionen-igor-miko-2021-12-18

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/srdce-a-krevni-obeh-zdravych-a-nemocnych-v-horach-ve-vyssim-veku/