Prohlášení o xenonu* a výškovém horolezectví – Lékařská komise UIAA doporučuje zavedené metody aklimatizace:

Lékařská komise UIAA (LK UIAA) v poslední době obdržela několik zpráv a dotazů od horolezců, kteří se ptali, zda má inhalace xenonu pozitivní vliv na reakci organismu při adaptaci na nižší dostupnost kyslíku ve výškách (aklimatizaci).

LK UIAA jsou dotazy tohoto druhu pokládány vzhledem k její úloze poskytovat horolezecké komunitě vědecky podložené informace v podobě fakticky podložených bezpečnostních a zdravotních doporučení, která jsou bezplatná, vyhodnocovaná odborníky a běžně publikovaná ve vědeckých časopisech. LK UIAA je otevřená novým metodám a vývoji používaným horolezeckou komunitou a zajímá se o ně a pečlivě hodnotí jejich hodnotu.

Podle současné literatury neexistují žádné důkazy o tom, že dýchání xenonu zlepšuje výkonnost v horách, a nevhodné použití může být nebezpečné. Přestože jednorázové vdechnutí xenonu může měřitelně zvýšit uvolňování erytropoetinu (lidského hormonu podporujícího tvorbu červených krvinek), toto zvýšení odezní do čtyř týdnů a není spojeno s žádnými změnami červených krvinek. Podle literatury jsou účinky na výkonnost nejasné a pravděpodobně neexistují.

Aklimatizace na nadmořskou výšku je složitý proces, který v různé míře ovlivňuje různé orgány/systémy, jako je mozek, plíce, srdce, ledviny a krev, a není zcela objasněn. Vzhledem k tomu, že vliv fyziologických změn na organismus trvá několik dní až týdnů, nemůže být z fyziologického hlediska klíčem ke zlepšení aklimatizace nebo zvýšení výkonnosti jediný jednorázový lék. Zejména u erytropoetinu, jehož hladinu xenon zvyšuje, trvá zvýšení počtu červených krvinek několik týdnů, takže se nedá očekávat, že by jeho použití těsně před výstupem přineslo nějaký rozdíl v krevních parametrech (hemoglobinu, hematokritu) nebo výkonnosti.

Navíc je xenon od roku 2014 na seznamu zakázaných látek Světové antidopingové agentury (WADA). Zákaz užívání látek zvyšujících výkonnost se může vztahovat pouze na sporty, které podléhají pravidlům WADA, a vztahuje se tedy například na závodní lezení, ale ne na horolezectví ve vysokých horách. Xenon je anestetický plyn, a tedy lék, s odpovídajícími nežádoucími účinky a zdravotními riziky. To znamená, že v nekontrolovaném prostředí by mohlo dojít k narušení mozkových funkcí, ohrožení dýchání, a dokonce i ke smrti. Jedna studie prokázala výrazné utlumení u lidí, kteří jej užívali v dávkách „doporučených“ pro horolezectví. V potenciálně nebezpečném prostředí výškového horolezectví je i mírný útlum škodlivý a nebezpečný.

Xenon se v medicíně používá zřídka a není schválen ve všech zemích. Jeho použití by mělo být vyhrazeno pro operační sál a použití odborníky s příslušným vzděláním v anestezii. Z lékařského hlediska je třeba odmítnout off-label, tj. lékovými agenturami neschválené použití bez vědeckého základu a s neznámými zdravotními riziky.

Na druhou stranu jsou známé a zavedené metody před a po aklimatizaci bezpečné a doporučují se. Více informací naleznete zde.

Toto prohlášení Lékařské komise UIAA podporuje Horolezecká komise UIAA, která nedávno stála v čele vydání nové deklarace UIAA o turistice, horolezectví a alpinismu. Jedním z cílů této nové deklarace je stanovit obecně přijímané normy chování, které UIAA považuje za optimální. To zahrnuje etiku a styl, s jakým lezeme, a environmentální a sociální hlediska, kterých bychom si měli být vědomi. Deklarace bude v plném znění zveřejněna ve čtvrtek 23. ledna.

podle https://www.theuiaa.org/statement-on-xenon-and-high-altitude-mountaineering/ 
překlad I. Rotman & DeepL

 

Závěrem slova kardiologa a fyziologa Dr. Benjamina Levina** z aktuální diskuse na fóru Mezinárodní společnosti horské medicíny:

Myslím si, že je to příšerný nápad používat xenon tímto způsobem a někdo bude vážně zraněn, pokud se to dává v něčí garáži nebo hotelovém pokoji před výstupem… I think it is a TERRIBLE idea to use Xenon in this fashion and someone is going to be seriously hurt if it is given in someone’s garage or hotel room before a climb…“

* chemický prvek patřící mezi vzácné plyny

** Benjamin D. Levine, M.D., FACC, FACSM, FAPS, FAHA, i je je profesorem na katedře vnitřního lékařství v UT Southwestern Medical Center a členem kardiologického oddělení. Je držitelem titulu zasloužilého profesora v oboru sportovní medicíny. Je zakládajícím ředitelem Institutu pro zátěžovou a environmentální medicínu v Texas Health Presbyterian Hospital Dallas.

Odkazy a zdroje:

Effect of acute and chronic xenon inhalation on erythropoietin, hematological parameters, and athletic performance. Katrin A. Dias et al. J Appl Physiol 127: 1503–1510, 2019.

Safety, hemodynamic effects, and detection of acute xenon inhalation: rationale for banning xenon from sport. Justin S Lawley et al. J Appl Physiol (1985). 2019 Dec 1;127(6):1511-1518. doi: 10.1152/japplphysiol.00290.2019. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31414955/

World Anti-Doping Agency. The World Anti-Doping Code International Standard Prohibited List January 2018 (Online). https://www.wada- ama.org/sites/default/files/prohibited_list_2018_en.pdf [14 July 2018].

Effect of xenon and argon inhalation on erythropoiesis and steroidogenesis: A systematic review Eduard Bezuglov et al. Heliyon 2023 Apr 27;9(5):e15837.

Drug Use and Misuse in the Mountains: A UIAA MedCom Consensus Guide for Medical Professionals. Enrico Donegani et al. High Alt Med Biol 2016 Sep;17(3):157-184.

Further resources:
UIAA high altitude medical advice
UIAA video & news release on altitude sickness
WADA prohibited list

 

 

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/prohlaseni-o-xenonu-a-vyskovem-horolezectvi-lekarska-komise-uiaa-doporucuje-zavedene-metody-aklimatizace/

Program 34. Pelikánova semináře horské medicíny 8. – 10. listopadu 2024

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/program-34-pelikanova-seminare-horske-mediciny-8-10-listopadu-2024/

34. Pelikánův seminář horské medicíny 2024

Třicátý čtvrtý ročník Pelikánova semináře se uskuteční v hotelu Medlov (který již někteří znáte z roku 2022) u stejnojmenného rybníka ve dnech 8. – 10. listopadu 2024. Náplní Pelikánova semináře je horská medicína, bezpečnost a metodika různorodého pohybu v přírodě s důrazem na horské prostředí ve všech jeho podobách od velehor, přes Alpy až po vrchovinu.

Přihlášení zde

Pro využití sníženého účastnického poplatku je nutné platbu uhradit do 25.9.2024.

Program bude zahrnovat mj. také novinky a pokroky v horské záchraně, problematiku úrazů v horách, ve vzduchu, na vodě i pod vodou. Nebude chybět ani lavinová tématika a záchrana v netradičních horských oblastech. V sobotu se uskuteční venkovní praktické workshopy.

Aktivní účast ve formě přednášek nebo workshopu vyplňte v přihlašovacím formuláři, případně co nejdříve na lenhorakova@email.cz  nebo jan.pala@horosvaz.cz

Účastnické poplatky jsou letos poprvé rozděleny a odstupňovány podle toho, zda je zájemce členem Společnosti horské medicíny nebo není. Poplatek pokrývá účast na odborném program od pátku do neděle, workshopy a občerstvení během přestávek. Přednášející a vedoucí workshopů účastnický poplatek neplatí:

600 Kč při pro členy Společnosti horské medicíny při úhradě do 25. 9. 2024, později 800 Kč
1000 Kč pro nečleny Společnosti horské medicíny při úhradě do 25. 9. 2024, později 1500 Kč

Ubytování:
Jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje s plnou penzí a možností výběru, zda se v pátek stihne večeře.

Součástí přihlašovacího formuláře je podrobný výběr způsobu účasti a ubytování.** Pozor, platby je nutné provést nejlépe do 25. 9. 2024 na účet hlavního organizátora Společnosti horské medicíny FIO banka 2100338796 / 2010**
VS – rok narození
SS – datum narození ve formátu rrmmdd
Poznámka – příjmení a jméno účastníka, do pozvánky uvést, zda pro zaměstnavatele vyžadujete fakturu (dodat fakturační údaje).

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/34-pelikanuv-seminar-horske-mediciny-2024/

Prevence, diagnostika a léčení akutních výškových onemocnění: update 2024

Wilderness Medical Society publikovala v závěru roku 2023 18stránkové aktualizované doporučení doporučení pro Prevence, diagnostika a léčení akutních výškových onemocnění: update 2024 (Wilderness Medical Society Clinical Practice Guidelines for the Prevention, Diagnosis, and Treatment of Acute Altitude Illness: 2024 Update; 139 citací), které George Rodway a Andrew Luks  8. července 2024 zveřejnili ve Wilderness Medicine Magazine v praktickém zkráceném znění jako Shrnutí praktických pokynů Wilderness Medical Society pro prevenci, diagnostiku a léčbu akutních výškových onemocnění:  aktualizace 2024

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/prevence-diagnostika-a-leceni-akutnich-vyskovych-onemocneni-update-2024/

Co byste udělali vy?

Dne 7. 6. 2024 vložil Dr. Jeremy Windsor (British Mountain Medicine Society) na svém blogu Mountain Medicine Blog příspěvek Co byste udělali vy?

Jaké limity uplatňujete, pokud jde o léčbu sebe sama? Většina z nás se omezuje na volně prodejné léky a vytažení jedné či dvou třísek, ale na odlehlých místech je mnoho z nás nuceno zajít ještě o krok dál. Přinášíme vám shrnutí fascinující případové studie, která byla dříve publikována v časopise New England Journal of Medicine…

Na zdravotní kliniku v Coral Bay, odlehlé osadě vzdálené 1200 km od Perthu a 150 km od nejbližší nemocnice, se dostavil 44letý ošetřovatel se silnou bolestí na hrudi a závratěmi. Výjimečnost tohoto případu spočívala v tom, že pacient byl toho dne jediným zaměstnancem ve službě. Následně kontaktoval členy místní záchranné služby svatého Jana s žádostí o pomoc a prostřednictvím videospojení zaslal sérii EKG lékařům pracujícím pro pohotovostní telemedicínskou službu (ETS) v Perthu.

EKG při prezentaci ukázalo kompletní srdeční blokádu, blokádu pravého raménka, hyperakutní vlny T v dolních svodech a reciproční depresi úseku ST v předozadních svodech. O padesát minut později byla na druhém EKG zjištěna sinusová tachykardie s 2mm elevací dolního úseku ST a reciproční depresí úseku ST v anterolaterálních svodech…

Byla stanovena diagnóza akutního infarktu myokardu.

Pacient si zavedl kanyly do obou loketních jamek a sám si aplikoval aspirin, klopidogrel, sublingvální nitroglycerin, intravenózní heparin a opiátovou analgezii. S pomocí dobrovolníků ze Svatého Jana byly připojeny defibrilační elektrody a připraveny adrenalin, atropin a amiodaron pro použití v případě srdeční zástavy. Pomocí videospojení v reálném čase pacientovi nastavili a následně podali tenekteplázovou trombolýzu. Ta byla naštěstí úspěšná – elevace úseku ST ustoupila a příznaky se rychle zlepšily. Královská služba létajících lékařů ho převezla do Perthu a následující den podstoupil koronarografii, která odhalila závažnou stenózu pravé koronární tepny. Po zavedení stentu byl po 48 hodinách propuštěn domů.

Podle autorů případové studie,

„jednání tohoto pacienta mělo pravděpodobně podstatný příznivý vliv na klinický výsledek. Nicméně vlastní řešení infarktu myokardu člověkem nelze považovat za medicínsky vhodné, pokud je k dispozici jakákoli jiná možnost…“.

Rozhovor s pacientem naleznete zde.

Pokud je to váš typ, proč se nepodívat na další příspěvky na blogu? A ještě lépe, přidejte se k Britské společnosti horské medicíny! Více informací naleznete zde.

Více informací o diplomu z horské medicíny (DiMM), který vydává University of Central Lancashire, naleznete zde.

(překlad DeepLfree)

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/co-byste-udelali-vy/

Informace pro členy Společnosti 2024-1

Společnost horské medicíny, z. s.

Informace č. 1/2024 pro členy Společnosti horské medicíny

Vážené kolegyně, vážení kolegové, přátelé horské medicíny,
         dovolte, abychom Vás se zpožděním pozdravili v roce 2024 a podíleli se s Vámi o několik informací o Společnosti horské medicíny.
V prvé řadě se ve dnech 3. až 5. 11. 2023 konal tradiční již 33. ročník Pelikánova semináře,…. dále 

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/informace-pro-cleny-spolecnosti-2024-1/

Pelikánovy semináře horské medicíny 2022 a 2023

Doplněny podrobné zprávy (2022, 2023; in English 2022, 2023) a sborníky (2022, 2023) z 32. a 33. Pelikánova semináře Společnosti horské medicíny roku 2022 a 2023

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/pelikanovy-seminare-horske-mediciny-2022-a-2023/

Pravděpodobně tu nebude o moc déle…

Dne 22. 3. 2024 vložil Dr. Jeremy Windsor (British Mountain Medicine Society) na svém blogu Mountain Medicine Blog příspěvek He’s Not Likely To Be Around Much Longer…:

„Existuje mnoho důvodů, proč si rád čtu svůj týdenní výtisk British Medical Journal. Ale asi nejraději ze všeho mám fascinující sloupky praktického lékaře Johna Launera. V tomto úryvku John zdůrazňuje, že je třeba se na pacienta dívat zeširoka a nesoustředit se pouze na jeho anamnézu. Pro ty z nás, kteří radí lidem mířícím do hor, to nemůže být důležitější…“

Všeobecný lékař John Launer vypráví:

„Před sedmi lety stál konzultant kardiolog na konci mého nemocničního lůžka s pěti nebo šesti lidmi, které mi nikdy nepředstavil, a řekl mi, že mám těžké srdeční selhání. Po sedmi letech jsem právě dokončil pěší cestu kolem celého Walesu. Zvládl jsem to asi v 80 etapách, celkem asi 1000 mil přes nejnáročnější pobřežní a horský terén v Británii.

Svůj příběh vyprávím tímto způsobem z několika důvodů. Zaprvé chci všem připomenout, že lékaři stále sdělují pacientům špatné zprávy tím nejhrubším způsobem, bez soukromí i bez naděje, jako by natáčeli vzdělávací video o všech chybách, kterých se můžete dopustit. Za druhé chci zdůraznit, jak stigmatizující a zastaralý je pojem „srdeční selhání“: zahrnuje vše od nečekaného nálezu při echokardiografii až po akutní plicní otok. Nejsem první, kdo navrhuje zcela opustit tento název ve prospěch jiných termínů, jako je například srdeční postižení. Pacienti s touto diagnózou mohou nyní žít téměř bez příznaků po dobu delší než deset let s vhodnými léky a přístrojovými implantáty.

Mým hlavním cílem vyprávění tohoto příběhu je však upozornit na to, že lidi „zavíráme do patologických krabic“ o mnoho let dříve, než je pohřbíme do dřevěných. Tím můžeme riskovat, že je odsoudíme k neopodstatněnému zoufalství a možná i rychlejšímu úpadku.

Existuje výukové cvičení, které jsem na základě svého vlastního příběhu několikrát dělal se stážisty medicíny. Nejprve představím slajd, na němž je v bodech uvedena anamnéza pana A. Ve svých 39 letech prodělal infarkt, ve 40 letech měl sérii plicních vmetků, v 60 letech mu byl voperován kardiostimulátor pro úplnou srdeční blokádu, má několik dalších zaznamenaných onemocnění včetně artritidy kolen, prostatismu a hučení v uších a užívá pět léků. Ptám se jich, jak by hodnotily jeh zdravotní stav. „Chatrnou,“ odpovídají, nebo občas „tragickou“. Obecný názor je, že „už tu asi dlouho nebude“.

Další snímek prezentace přináší vyprávění o panu B, muži stejného věku, ženatém se dvěma dospělými dětmi, který stále pracuje ve svém povolání téměř na plný úvazek, poměrně často kvůli tomu cestuje do zahraničí a je vášnivým chodcem na dlouhé vzdálenosti. Požádám je, aby mi vysvětlili, jak se stalo, že se tito dva muži tak liší. Mezi důvody, které stážisté nabízejí, patří faktory životního stylu, jako je kouření a obezita. Občas někdo vysloví domněnku, že se snímky mohou týkat stejné osoby, ale ani tehdy nepředpokládají pointu. Oba snímky jsou samozřejmě různé způsoby popisu mé osoby.

Když jsem dokončil svou procházku kolem Walesu, získal jsem několik tisíc liber pro úžasnou charitativní organizaci Pumping Marvellous, která se zabývá „srdečním selháním“. Stejně jako tato charitativní organizace potřebujeme pomoci pacientům a lékařům, aby se dívali dál než na lékařské nálepky, které lidé nosí, a viděli člověka i s jeho potenciálem.“

Jeremy Windsor končí poděkováním Johnovi a časopisu BMJ za povolení zveřejnění tohoto úryvku.

 

 

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/pravdepodobne-tu-nebude-o-moc-dele/

Prášky na spaní + horolezectví = riskantní koktejl

V novém příspěvku na blogu Mountain Medicine Blog se Dr. Jeremy Windsor zamýšlí nad nepříznivým vlivem hypnotik (léků na spaní) na výkon horolezce:

„Při vstupu do chaty Cosmiques na Aiguille du Midi si možná všimnete plakátu připevněného na zdi. Na něm je velkými písmeny napsáno: „Somnifere + Alpinisme = Mauvais Cocktail“ a hned pod nimi je anglicky Sleeping Pills + Mountaineering = A Risky Cocktail“ (česky bychom řekli „Prášky na spaní + horolezectví = riskantní koktejl“). Zbytek plakátu zobrazuje kresleného horolezce, který zívá a nejistě kráčí vedle trhliny. Co se skrývá za tímto plakátem? Řekl jsem si, že se ponořím trochu hlouběji, abych to zjistil…

Být členem Mezinárodní společnosti horské medicíny (ISMM) přináší několik výhod, jednou z nich je přístup do e-mailové sítě, která vás okamžitě spojí s mnoha nejznámějšími světovými výzkumníky v oblasti horské medicíny. Krátká zpráva vedla k několika odpovědím, které všechny směřovaly ke studii s poutavým názvem „Užívání drog na Mont Blanku“ – studie využívající automatizovaný sběr moči“. Skupina francouzských vědců v ní popisovala, jak analyzovala sérii vzorků moči z toalet dvou chat používaných účastníky výstupů na Mt Blanc. Během jedné letní horolezecké sezóny bylo získáno celkem 430 vzorků.

Než se však dostaneme k jejich výsledkům, stojí za to se na chvíli zastavit a podívat se, jak byly vzorky odebírány. Výzkumníci instalovali „na míru vyrobený neviditelný a neslyšitelný automatický systém“, který sbíral vzorky moči horolezců krátce předtím, než se vydali na svůj pokus o zdolání vrcholu Mont Blanku. Způsob, jakým to dělali, byl fascinující.

Pomocí baterií poháněného vzorkovače kapalin umístěného ve výtoku z pisoáru byla moč odlišena od ostatních tekutin podle elektrické vodivosti. Pokud vzorkovač identifikoval moč, byl odebrán malý vzorek (67 ml). Vzorky byly uloženy při teplotě -20 °C a následně odvezeny vrtulníkem k analýze.

Ale vraťme se k příběhu. V co výzkumníci doufali, že najdou? Z úvodu studie vyplývá očekávání, že velké množství vzorků bude obsahovat acetazolamid. To se skutečně stalo – téměř 23 % vzorků obsahovalo lék, který se nejčastěji používá k prevenci akutní horské nemoci (AMS). Také byly další široce používané léky na předpis i bez předpisu. V souladu s moderními trendy obsahoval jeden nebo dva vzorky konopí, kokain nebo anabolické steroidy. Možná si říkáte, že je zde jen málo neobvyklého, a měli byste pravdu. Skutečné překvapení jsem však zatajil – u vysokého počtu vzorků byla zjištěna přítomnost tablet na spaní. Téměř 13 % – 1 z 8 vzorků – obsahovalo látky jako zolpidem, zopiklon nebo oxazepam. To je mnohem více, než by se dalo očekávat u běžné zdravé populace. Je zřejmé, že mezi horolezci bylo mnoho těch, kteří se v den vrcholu, kdy je čekal brzký start, rozhodli vzít si večer před výstupem tabletu na spaní. Byla to však bezpečná volba? Vědci byli znepokojeni, a tak se pustili do další studie, aby to zjistili…

Jak byste zkoumali účinky tablet na spaní na horolezce při výstupu na Mt Blanc? Stálo by za to sednout si s tužkou a papírem a navrhnout experiment, který by byl pro horolezce bezpečný a dostatečně sofistikovaný, aby bylo možné identifikovat změny ve vzorech chování! Přemýšlím o tom už několik týdnů a nenapadá mě lepší způsob, jak to udělat, než který zvolili výzkumníci. Zjednodušeně řečeno, vzali skupinu 22 horolezců, dali jim ve 22 hodin večer zolpidem nebo placebo a pak je ve dvě hodiny ráno vzbudili a testovali jejich schopnost myšlení. To se provádělo nejprve v nízké nadmořské výšce a pak o několik týdnů později na stanici lanovky Aiguille du Midi (3800 m).

Co zjistili? Pozitivním zjištěním bylo, že dobrovolníci užívající zolpidem spali lépe než ti, kteří užívali placebo. Vyžádalo si to však značnou cenu. Ve dvě hodiny ráno se ti, kteří užívali tablety na spaní, cítili více unavení, měli více příznaků akutní horské nemoci (AMS) a hůře zvládali řadu kognitivních testů.

Kdybych měl vybrat jeden test, který ilustruje účinek zolpidemu, vybral bych „Simonovu úlohu“. Podle toho, co jsem četl a viděl (na internetu je k dispozici několik videí!), má úloha dvě části. První je jednoduchý test rozpoznávání – takže pokud se na příslušných částech obrazovky objeví slova „vlevo“ a „vpravo“, dobrovolník stiskne na klávesnici příslušné klávesy „vlevo“ nebo „vpravo“.

Ve druhé části (a tady to začíná být zajímavé!) se opakuje stejný test, ale slova „vlevo“ a „vpravo“ se objevují náhodně kdekoli na obrazovce. Slovo „vlevo“ se tedy může objevit na pravé straně obrazovky a slovo „vpravo“ na levé straně obrazovky. Rozdíl v čase potřebném k provedení každého z testů je znám jako „Simonův efekt“. Mezi těmi, kteří užívali zolpidem v Cosmiques Hut, se vliv hypnotika dramaticky projevil, a to nepříznivě. Proto nepřekvapí, že hlavní autor Pierre Bouzat přirovnal později účinek zolpidemu k ,,otravě alkoholem“.

Ačkoli tedy dochází ke zlepšení spánku, kombinace zolpidemu a horolezectví je skutečně „riskantní koktejl“!

Výzkumníkům patří velká pochvala za jejich fascinující práci!

Za pomoc při přípravě tohoto příspěvku děkujeme Pierru Bouzatovi, Benoitovi Champigneulleovi, Ursu Heftimu a Dominique Jeanovové.

Jako post scriptum stojí za to říci, že zařízení pro sběr moči bylo nedávno použito ke studiu užívání drog u ultramaratonců. Podrobnosti o této studii najdete zde.

Pokud vás to zajímá, proč se nepodíváte na další příspěvky na blogu? A ještě lépe, proč se nepřidat k Britské společnosti horské medicíny? Více informací najdete zde.

Další informace o diplomu z horské medicíny (DiMM) Univerzity v Centrálním Lancashiru naleznete zde.“

(překlad DeepL-free & IR)

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/prasky-na-spani-horolezectvi-riskantni-koktejl/

Dr. Jeremy WINDSOR – „Lezení po otřesu mozku – část první“

Dr. Jeremy Windsor z British Mountain Medicine Society, anesteziolog a horolezec, expediční lékař, přednáší na University of Central Lancashire (UCLan) a podílí se na organizaci kurzů Diplomu horské medicíny. Od roku 2018 píše blok pro zdravotnické profesionály s vášní pro horskou … https://mountainmedicineblog.7thwave.io/about/

 

Jak bychom měli postupovat při otřesu mozku? V průběhu let se přístup výrazně změnil. V létě byl zveřejněn nový dokument „Pokyny Spojeného království pro případy otřesu mozku v masovém sportu“ („UK Concussion Guidelines for Non-Elite (Grassroots) Sport“). Zde je můj názor na tento nejnovější přístup k řešení stavu, který je stále nedostatečně chápán…

Před mnoha lety jsem strávil týden s kamarádem lezením v Alpách. Ubytovali jsme se na chatě Courvecle a užili si skvělé chvíle na horách jako Moine a Verte. Pro naši poslední cestu jsme se rozhodli pro traverz Les Courtes. Vše šlo dobře až do sestupu. V polovině sestupu, když jsme připravovali slanění, zasáhl mého kamaráda padající kámen do hlavy. Bohužel to byla dost silná rána na to, aby upadl do bezvědomí. Jasně si pamatuji, jak se zhroutil na zem, a pak dlouhé, tiché ticho, které následovalo. Když se konečně probral, bylo jasné, že je něco hodně špatně; nevěděl, kde je a co dělá. I na ty nejjednodušší pokyny reagoval mlhavým, zmateným výrazem. Bylo zřejmé, že nemůžeme pokračovat, a rychle jsem zavolal vrtulník. Za hodinu jsme byli zpátky v údolí a můj přítel byl přijat do nemocnice.

Tehdy se zdálo, že vše závisí na výsledcích CT vyšetření. V případě mého přítele byl tento výsledek normální, a tak byl po noci strávené na pozorování propuštěn a bylo mu řečeno, že za pár dní bude zase v pořádku. Ale nebyl. Celé měsíce si stěžoval na každodenní bolesti hlavy, rozmazané vidění a pocit, že se „necítí dobře“. Po většinu této doby dlouho spal a často se cítil plačtivý a depresivní. Odešel z práce a musel se přestěhovat zpět k rodičům. Během několika týdnů se rozešel se svou přítelkyní.

Jeho praktický lékař nebyl nadšený a vyzkoušel několik antidepresiv, která neměla žádný účinek. Jeho fyzická kondice se zhoršila a v důsledku toho si přivodil řadu zranění, kterých se jen těžko zbavoval. Nakonec se však po více než roce jeho příznaky začaly zlepšovat a my jsme se konečně mohli vrátit do Alp a k lezení, které jsme milovali.

Nedávná studie v NEJM (New England Journal of Medicine) ukázala, že neurologické zotavení po otřesu mozku se velmi liší. Zatímco rovnováha a verbální paměť se obnovují nejrychleji, zraková paměť a reakční doba se někdy obnovují mnohem déle. V některých případech byly naměřené hodnoty abnormální ještě po 28 dnech – tedy v době, kdy byla studie ukončena!

Na zkušenost svého přítele jsem si vzpomněl při čtení nedávno zveřejněných „Britských pokynů pro rekreační (masový, grassroots) sport“ (UK Concussion Guidelines for Non-Elite (Grassroots) Sport). Kéž bychom k tomuto zásadnímu dokumentu měli přístup už před lety. Poskytl by mu velkou dávku uklidnění a mám podezření, že by mu také pomohl k rychlejšímu návratu do hor.

Příběh mého přítele není zdaleka ojedinělý, zejména v horolezectví, kde jsou údery do hlavy běžné. Podívejme se tedy na tyto nové pokyny a na to, jak by je mohl horolezec nebo horolezkyně uplatnit v praxi.

Začněme tím, co je otřes mozku – zjednodušeně řečeno, jedná se o poranění mozku, které má za následek poruchu normální funkce. Nemusí se jednat o zlomeniny kostí nebo „krvácení do mozku“. Nemusíte být ani „omráčeni“. Ve skutečnosti 9 z 10 osob, které utrpí otřes mozku, zůstává po celou dobu při vědomí. Nemusí dojít ani k přímému úderu – může stačit velmi prudký pohyb hlavy.

Jaký je tedy pocit otřesu mozku? Ve vteřinách následujících po úrazu hlavy se oběti cítí pomalu a nejistě. Budou se na vás nechápavě dívat a nebudou vnímat, co se kolem nich děje. Častá je nevolnost. Někdy zvracejí. U většiny se objeví nějaká forma bolesti hlavy. Později se budou cítit unavení a často budou dlouho spát. Vzpomínám si, že při dlouhé cestě ze Chamonix můj přítel spal téměř nepřetržitě. Po příjezdu do domu své přítelkyně sotva pronesl slovo, než se odšoural do ložnice a usnul.

V posledních letech si lékaři stále více uvědomují, že otřes mozku představuje pro postiženého reálné riziko dlouhodobých problémů. Je to jednoduše proto, že poraněný mozek potřebuje čas na zotavení. Pokud během rekonvalescence utrpíte další epizody otřesu mozku, pak se vaše příznaky pravděpodobně zhorší a je pravděpodobné, že se zotavíte mnohem déle. V některých případech příznaky nikdy nezmizí.

Před mnoha lety jsem se setkal s otcem a synem, kteří byli na horolezecké túře v Peak District. Syn výstup vedl a spadl kousek výše nad posledním jištěním. Naneštěstí se mu nohy zamotaly do lan a on se dlouhým obloukem zhoupnul a narazil hlavou do skály. V průběhu následující půlhodiny se už nikdy plně neprobral z bezvědomí a v jednu chvíli dostal záchvat křečí. O nějaký čas později jsem se dozvěděl, že si rozbil lebku a potřeboval urgentní operaci. Bohužel zůstal trvale postižený a už nikdy nebyl schopen lézt.

Pro postup po otřesu mozku jsou pokyny jasné – zastavit se, zůstat v klidu a vyhledat lékařskou pomoc. Ta je důležitá zejména v případě, že se objeví „varovné příznaky (červené praporky, red flags)“.

„Červené praporky“ ukazují, že poškození je vážné a že existuje reálná možnost, že se situace může zhoršit. Někdy je nutná operace a v některých případech může být zranění smrtelné. Mezi „červené praporky“ patří ztráta vědomí po úrazu a neschopnost rychlého zotavení. Po znovunabytí vědomí jsou osoby s život ohrožujícím poraněním mozku často stále zmatenější, podrážděnější a nereagují.

Naštěstí není ve většině případů poškození rozsáhlé a není nutná nemocniční léčba. Co by tedy měli dále dělat ti, u kterých se „červené praporky“ neobjeví? V prvních 48 hodinách doporučují směrnice odpočívat. To však neznamená úplný klid na lůžku. Doporučují se každodenní aktivity. Měli byste se vyhýbat alkoholu. Další kroky pak závisí na konkrétním člověku. Cílem je vrátit se do běžného života takovým tempem, aby se příznaky výrazně nezhoršily. Tento proces může trvat několik dní, týdnů nebo dokonce měsíců. Odborníci v této oblasti hovoří o nutnosti projít šesti fázemi zotavení před návratem k předchozí úrovni sportovní aktivity. Zde jsem je přizpůsobil tomu, čím může projít horolezec nebo horolezkyně po epizodě otřesu mozku.

Fáze 1 – Relativní odpočinek po dobu 48 hodin

Zpočátku byste se měli omezit na běžné každodenní činnosti. Ty by neměly trvat déle než 10 až 15 minut. Pokud se vaše příznaky výrazně zhorší, měli byste odpočívat. Čas strávený u obrazovky by měl být po dobu prvních 48 hodin omezen na minimum.

Fáze 2 – Postupné zavádění každodenních činností

Pokud to příznaky dovolí, je během následujícího týdne čas na zvýšení duševních aktivit – lze číst, sledovat televizi a omezeně používat počítač. Lze zahájit domácí studium nebo pracovní aktivity. Je také čas začít více pracovat v domácnosti. Cvičení by se mělo omezit na chůzi na krátké vzdálenosti (10-15 minut). Pokud aktivita vyvolává příznaky, pak se doporučuje odpočívat, dokud se neuklidní.

Fáze 3 – Zvýšení tolerance k duševním a pohybovým aktivitám

Jakmile je dosaženo normální úrovně denní aktivity, je čas zvýšit domácí studijní nebo pracovní aktivity. Bloky trvající až 30 minut mohou být přerušeny krátkými přestávkami na odpočinek. Pokud jsou tyto činnosti dobře snášeny, je čas začít diskutovat o postupném návratu ke studiu nebo práci.

Délka a intenzita cvičení se může zvyšovat. Pokud jsou příznaky dobře zvládnuty, je čas začít opět chodit do kopce. Intenzita by měla být nastavena na takovou úroveň, aby bylo i nadále snadné mluvit v plných větách. Je třeba se vyhnout jakékoli aktivitě, u které hrozí výrazné riziko poranění hlavy. Odporový trénink s tělesnou hmotností lze obnovit, nicméně používání činek nebo vysoce intenzivní intervalový trénink by se měl ještě o něco odložit.

Po zveřejnění těchto pokynů vydala skupina Concussion in Sport Group (CISG) vlastní doporučení. Ta zdůrazňují, že během prvních 48 hodin je důležité vykonávat malé množství aktivit. Ta by měla být přerušena pouze v případě, že dojde k výraznému zesílení příznaků otřesu mozku. Jak říká jeden z členů skupiny: „Poselstvím je, aby se pacienti hýbali, ale kontrolovaně, a že mírné zhoršení příznaků je v pořádku“.

Fáze 4 – Návrat ke studiu/práci a sportovnímu tréninku

Je čas vrátit se ke studiu nebo práci. Je třeba si uvědomit, že zpočátku to může být na částečný úvazek. Úroveň aktivity může být nutné snížit a postupně ji zvyšovat. Žádné příznaky při chůzi do kopce? Pak stojí za to začít znovu s lezením a boulderingem. Obtížnost zvyšujte pomalu a noste přilbu. Zvyšte délku trvání odporového tréninku s tělesnou hmotností. Pokud se příznaky zhorší, odpočívejte.

Fáze 5 – Návrat k normálnímu studiu/práci a plnému tréninku

Návrat na předchozí úroveň studia nebo práce. Udělejte si čas na dohnání zameškaných úkolů.

Pokud se během chůze do kopce, lezení a boulderingu obejdete bez příznaků, je čas začít lezením na laně. Postupně začněte s posilováním a vysoce intenzivním intervalovým tréninkem (HIIT). Pokud se příznaky zhorší, odpočívejte.

Fáze 6 – Návrat k normálu

Pro dosažení této fáze je nutné být v klidu bez příznaků po dobu alespoň 14 dní. Všichni by měli být také bez příznaků při chůzi do kopce, scramblingu („chůze po strmém terénu s použitím rukou“, New Oxford American Dictionary), boulderingu a lezení. Očekávejte, že celý tento proces bude trvat nejméně 21 dní. Pamatujte však, že až třetina osob, které utrpí otřes mozku, potřebuje k zotavení delší dobu. To platí zejména pro děti a mladé dospělé. V těchto případech se vyplatí vyhledat odbornou pomoc.

Při čtení těchto fází si nyní uvědomuji, že můj přítel měl strávit mnohem delší dobu ve fázi 2. Tím, že se během pár dní vrátil k boulderingu a lezení, si myslel, že se z příznaků jen „oklepe“ a vrátí se do normálu. Místo toho mám podezření, že si jen podráždil poraněný mozek a oddálil své uzdravení. Spíše než s lezením měl začít s chůzí na delší vzdálenosti a pak pomalu přecházet k lezení, boulderingu a lezení. Když se příznaky zhoršily, měl přestat a odpočívat.

Zároveň by se měl zaměřit na to, aby se doma více osamostatnil (stěhování zpět k rodičům mu pravděpodobně nepomohlo!), a pokusit se v určité fázi pečlivě řízeným způsobem vrátit do práce.

Domnívám se, že kdyby tyto pokyny byly v té době k dispozici, našel by v nich jak návod, tak jisté uklidnění. Věděl by, že rekonvalescence bude trvat nejméně 21 dní a možná i podstatně déle. Jeho praktický lékař by byl lépe informován a možná by se vyhnul předepisování antidepresiv. Možná by jeho okolí mělo více pochopení. Celkově si myslím, že vyzbrojen těmito pokyny se mohl zotavit dříve.

Doufám, že pokud budete mít tu smůlu a prožijete otřes mozku, tyto pokyny vám pomohou k plnému a rychlému zotavení.

Vyobrazení pádem skal a nárazem na skálu poškozených přileb:
https://mountainmedicineblog.7thwave.io/cgi-bin/renderpost.py?postid=2612

Úplné pokynů UK Concussion Guidelines for Non-Elite (Grassroots) Sport (April 2023) naleznete zde: https://sramedia.s3.amazonaws.com/media/documents/9ced1e1a-5d3b-4871-9209-bff4b2575b46.pdf .

Příští týden se ve 2. části podíváme na řadu příkladů ze života a upozorníme na mnoho různých způsobů, kterými se otřes mozku může projevit.

Tento příspěvek byl poprvé zveřejněn ve zpravodaji Alpského klubu. Děkujeme Adamu Butterworthovi za pomoc při jeho úpravě!

Přímý odkaz na tento článek: http://www.horska-medicina.cz/dr-jeremy-windsor-lezeni-po-otresu-mozku-cast-prvni/