100 let: Sir Edmund Hillary KG ONZ KBE (20. července 1919 – 11. ledna 2008)

Dnes, 20. července uplynulo 100 let od narození Edmunda Hillaryho, včelaře a horolezce, cestovatele, spisovatele, diplomata a filantropa.

„Nad námi nic než nebe“, píše o výstupu na Edmunda Hillaryho
a Tenzinga Norgaye na Mount Everest novozélandský novinář, spisovatel a historik Vaughan Yarwood, poradce pro komunikaci zúčastněných stran z Aucklandské univerzity, v březnu roku 2008 v 90. vydání New Zealand Geographic. Oba horolezci, s 18 kg batohy (dnes by horolezci nesli jen asi 7 kg), dosáhli na JV hřebenu výšku 8530 m. „Nevěděli jsme, zda je pro člověka možné dosáhnout vrcholu Mount Everestu“, řekl Hillary. „A dokonce s kyslíkem, který jsme používali, jsme si nebyli jisti, zda na vrcholu nepadneme mrtví nebo něco podobného“ [1].
V 11 hodin 30 minut 29. května 1953 vystoupili na nejvyšší místo na světe – 8 848 m – tak vysoko, jak jen je možné, aniž by zemi opustili.
S typickou skromností Hillary zlehčil výkon slovy, že byl jen ve správný čas na správném místě [1].

V roce 2013 byl zveřejněn Hillaryho dopis, který 20. 5. 1953 napsal rodině domů na Nový Zéland ze základního tábora pod Everestem; devět dní před dosažením vrcholu připustil, že by při výstupu mohl zemřít. V dopisu vyslovil poslední přání: „Máme před sebou obrovský úkol“, psal svému bratrovi Rexovi. „Naše kyslíkové přístroje jsou stále dost experimentální, takže nezapomeňte – pokud se něco pokazí – moje dvě hlavní přání jsou, aby bylo postaráno o matku a moje himálajské vybavení by měl dostat New Zealand Alpine Club. Jakkoli to zní morbidně, přes to všechno budu v listopadu při demarování (preventivní metoda k zabránění rojení včel)“ [2].

Yarwood líčí Hillaryho: „… stal se – i když nevědomě – ztělesněním ctnosti, vlastností a hodnot, které uznávali a přijali Novozélanďané. Dobyvatel Everestu byl drsný, přímočarý, upřímný a věrný. Nepředstíral. Hovořili za něj skutky, ne slova. Spolehlivý. Odvážný. Praktický. Se železnou vůlí. Později se také ukázal jako oddaný rodině, se zvráceným smyslem pro humor a jako neochvějný přítel pro ty, kteří jej potřebovali. Projevila se také jeho překvapivá zranitelnost. A poznání, že je člověk z masa a kostí, vystavený stejným strastem a ranám osudu, kterým čelíme všichni, jej vetknulo do duše národa ještě pevněji [1].

Výstup na Everest znamenal začátek Hillaryho celoživotního humanitárního úsilí v šerpským severovýchodním Nepálu.

World Book Encyclopedia sponzorovala Hillaryho expedici The Himalayan Scientific and Mountaineering Expedition of 1960-61, jež zkoumala dlouhodobé účinky velké výšky a nízkých teplot na lidskou výkonnost v laboratoři zbudované ve výšce 5 800 m. V průběhu výpravy se Hillary zeptal šerpských přátel, co by nejvíce pomohlo jejich vesnici. „Nemocnice? Zlepšení jejich usedlostí? Odpověď byla jednoznačná: Vzdělání pro naše děti!“ S finanční podporou sponzora expedice se Hillary s některými svými kamarády napřesrok vrátil a z materiálu dopraveného letecky na provizorní a nebezpečnou dráhu v údolí Mingbo postavili prefabrikovanou hliníkovou budovu první školy v Khumjungu [3].

Hillary se stal přítelem Šerpů, kteří jej nazývali Burra sahib – big in heart.

„Jen málokdo z nás se nedokázal vzít něco z povahy a temperamentu těchto lidí, jejich houževnatosti
a spokojenosti; jejich vitality a věrnosti; oproštěné od naší civilizační kletby sebelítosti“ napsal Hillary, jehož prohlubující se vzájemné přátelství bylo důvodem, aby se do mateřské země Šerpů – Solu Khumbu – opakovaně vracel, aby (postavil 30 škol) stavěl školy, (více než 30 zdravotnických středisek) (dvě nemocnice) nemocnice, pokládal vodovody, budoval visuté mosty, letiště a přistávací dráhy, restaurovat kláštery
a likvidovat odpadky. A zlézat hory. Také zde čelil letecké katastrofě, při které zahynula jeho první manželka Louise a šestnáctiletá dcera Belinda, a musel se vyrovnat se stále závažnějšími příznaky výškové nemoci, ohrožujícími jeho návraty do hor [3].

Více a podrobněji pojednává o Siru Edmundu Hillarym připravovaný článek MUDr. Ivana Rotmana
a MUDr. Jaroslava Nováka Ph.D. pro Medicina Sportiva Bohemica & Slovaca.

1. Yarwood V. Hillary Tribute. Nothing above us but sky. New Zealand Geographic, Issue 090, 2008. https://www.nzgeo.com/stories/hillary-tribute/?state=requireSubscription. 7. 2019
2. Bayer K. The forgotten letter: Sir Edmund Hillary’s final wishes revealed. NZ Herald 10. 2. 2019. https://www.newstalkzb.co.nz/news/national/letter-sir-edmund-hillary-wrote-days-before-scaling-everest-surfaces-for-first-time/ 7. 2019.
3. Yarwood V. Burra-Sahib: The Legacy of Sir Edmund Hillary. New Zealand Geographic, Issue 053, 2001. https://www.nzgeo.com/stories/burra-sahib-the-legacy-of-sir-edmund-hillary/?source=relatedItems%203/ 7. 2019

Nesprávné jednání a omyly, vědomé chyby, špatná komunikace, rozptýlení pozornosti, nedostatek spolupráce, nátlak, neznalost, vyčerpání a dále a dále……. vše v článku na téma přednesené na XII. světovém kongresu horské medicíny a výškové fyziologie v Káthmándú v listopadu 2018, publikovaném v letošním lednovém čísle Alpinmedizinischer Rundbrief, který přeložil MUDr. Igor Miko z Vysokých Tater. ZDE

Martin Niedermeier a Martin Kopp, překlad Igor Miko, upravil a doplnil Ivan Rotman

Zpravodaj Rakouské společnosti alpské a výškové medicíny (Alpinmedizinischer Rundbrief, Österreichische Gesellschaft für Alpin- und Höhenmedizin & Deutsche Gesellschaft für Berg- und Expeditionsmedizin) ve svém letošním 60. vydání přináší řadu zajímavých informací. Vedle obšírných organizačních sdělení o kurzech a diplomu horské medicíny, kalendáře akcí, zpráv o proběhlých akcích, zejména loňském listopadovém 12. světovém kongresu horské medicíny v Káthmándú, 2. vydání učebnice „Alpin- und Höhenmedizin“, i několik původních prací. O projektu „Mount Everest v kostce – terraXcube Bolzano“ informoval MUDr. Igor Miko již před dvěma měsíci, nyní přeložil na psychologii zaměřený článek „Úloha pocitů v horských sportech“, ke kterému jsme pro vysvětlení připojili mini-kompendium o emoční psychologii z Wikipedie.

Skupina nadšených horských průvodců, členů horské služby a aktivních alpinistů z Čech a Slovenska úspěšně zakončila Kurz horské medicíny pro horolezce, který probíhá za podpory lékařských komisí UIAA, ICAR a ISMM.

Po 4 základních modulech, které proběhly v září 2018 na Jizerce, následovaly 2 alpské moduly. Cvičení proběhlo 22.-24. března 2019 v alpském středisku Avoriaz (Francie) v úzké spolupráci s místními horskými záchranáři (SERMA) a leteckou záchrannou službou Mont Blanc Helicopteres.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Odborný garant a organizátor kurzu MUDr. Kristina Höschlová tak mohla s radostí umožnit setkání účastníků s jejími bývalými kolegy z Avoriaz.

Podívejte se na další zprávy z těchto úžasných dní nebo na VIDEO o celém Kurzu!

Zdraví Kristina Höschlová

MUDr. Jaromíra Wolfa (24. 3. 1919 – 29. 4. 1990), českého tělovýchovného a sportovního lékaře, fyziologa, lodního lékaře, horolezce, významného činovníka v horolezecké organizaci, i na mezinárodní úrovni ve funkci viceprezidenta Mezinárodní unie horolezeckých svazů, spoluzakladatele Sekce horské medicíny České společnosti tělovýchovného lékařství a každoročních Pelikánových seminářů o aktuálních problémech horské medicíny, woodcraftera jménem Vlk, spisovatele, básníka a filosofa si čas od času připomínáme…
(v tisku: Ivan Rotman, Jaroslav Novák – Medicina Sportiva Bohemica et Slovaca 2019)

fast track articles with free access through April 5, 2019: 

Mountain Rescue Operations Facilitated with Drone Usage
Paweł Podsiadło, Bartłomiej Bargiel, Wojciech Moskal  Read Now

Differences in Cardiorespiratory Responses in Winter Mountaineering According to the Pathway Snow Conditions
Anna Carceller, Casimiro Javierre, Jordi Corominas, Ginés Viscor  Read Now

Extrémní pozemské prostředí v „kostce“ – vichřice na vrcholu Everestu, arktická zima i africká poušť – nová éra výzkumu v lékařství, průmyslu a ekologii

• • • • • Teploty od -40 do +60 °C
        • Vlhkost vzduchu od 10 do 90 %
        • Rychlost větru až 30 m/s
        • Umělé sluneční světlo i v noci
        • Dešťové srážky až 60 mm (60 litrů na 32 m²) za hodinu i za sucha
        • Sněhové srážky až 5 cm za hodinu i v létě
        • Simulace výšky do 9000 m (300 mb)
        • Nepřetržitá telemetrie tělesných funkcí 24/7
        • Kapacita až 12 pokusných osob se 3 výzkumníky po dobu až 45 dnů

Virtuální 3D-360° procházka: https://terraxcube.eurac.edu

Dále překlad článku v Alpinmedizinischer Rundbrief 2019 Jänner od MUDr. Igora Mika

Prevencia pred zahraničnými cestami sa podnikom ekonomicky vypláca

Do akej miery to platí sa vedú stále diskusie, ale predkladané štúdie na základe rešerše literatúry a retrospektívnych údajov spoločností, pokiaľ ide o preventívne opatrenia pred vysielaním zamestnancov do zahraničia potvrdzujú, že tieto  sú nielen medicínsky zmysluplné, ale  aj  ekonomicky výhodné. Tu uvádzané údaje z r. 2016 v Nemecku, uverejnené v číslach 3 – 5 časopisu pre praktickú medicínu Ergo/Med, pochádzajú z belgického Auftragsforschungsinstitut Prevent, na objednávku International SOS Foundation, za roky 2012 – 2014.

Zvlášť boli skúmané náklady a prínosy z dvoch rozdielnych typov preventívnych programov.   Na jednej strane to bol test vhodnosti zamestnanca, ktorý je  prínosom pre bežné preventívne opatrenia aj v Nemecku,  pred pracovným pobytom v zahraničí so zvláštnou klimatickou záťažou a hrozbou infekčných chorôb. Na druhej strane to  bola prevencia malárie (informácie, moskytiéra, repelenty a medikamenty).

Výsledky štúdie

U cca 7% pracujúcich v zahraničí došlo k ich evakuácii a návratu domov, z toho: 

•  28% pre úrazy a poranenia
•  14% pre choroby srdca a obehu
•  14% pre choroby tráviacich orgánov

 Ochorelo celkovo 38% pracovníkov, z toho 14% s aj práceneschopnosťou.

Okrem toho sa získali nasledujúce dôležité poznatky:

• – Choroby u pracujúcich v zahraničí boli významne častejšie ako u ich spolupracovníkov doma.
• – Zvlášť vysoký bol výskyt psychických porúch v dôsledku vyššieho psychického zaťaženia.

Komentár

Štúdia potvrdila poznatky z iných, medzinárodných štúdií na danú tému: „dopravné nehody sú najčastejším zdravotným rizikom na služobných cestách v zahraničí“; a tiež, že „je dôležité rozsiahle cestovno-medicínske poradenstvo, prípadne školenie vo všetkých  relevantných aspektoch“.

K relevantným aspektom patria informácie o riziku v miestnej doprave, o bezpečnostnej situácii v mieste pôsobenia, o znečistení životného prostredia (napr. smog), o hroziacich infekčných chorobách a klimatickom zaťažení, o nutnej ochrane pred hmyzom a parazitmi, o kultúrnych zvláštnostiach a o mnohých ďalších skutočnostiach. Zisťovanie zdravotnej spôsobilosti vysielaného pre danú destináciu má pri tomto poradenstve veľký význam, aby sa ochránilo zdravie zamestnanca a predišlo sa vysokým nákladom spojeným s jeho zlyhaním a prípadným spiatočným prevezením. Z roka na rok pribúda služobných ciest, kratších aj dlhých pracovných pobytov a medzinárodného pendlovania za prácou v zahraničí. Výdavky na pobyty zamestnancov v cudzine sú podstatné. Náročné sú však aj náklady vynaložené na prerušenie pobytov, keď dôjde k vážnejšiemu poraneniu či chorobe zamestnanca za hranicami. Sú síce rozdielne, ale väčšinou dosahujú sumy nad 50.000 US-Dolárov a spôsobujú približne troj- až päťnásobok ročného platu zamestnanca. Pri chýbajúcich alebo nedostatočných preventívnych programoch  často hrozia zdravotné riziká, ktorým sa možno vyhnúť.
V extrémnych prípadoch bývajú náklady zvlášť vysoké – pri transportoch, repatriácii, prerušení alebo predlžovaní zahraničného pobytu z uvedených dôvodov. Možné náklady treba porovnať s výdavkami na prevenciu. Často sa tomu tiež hovorí  „Return of prevention“ (návratnosť, obrat z prevencie), ktorý sa v medicínskych programoch odhaduje od 1:1,6 do 1: 2,53. Dá sa vypočítať pre rôzne situácie. Len napr. špeciálny  preventívny antimalarický program by mohol znížiť počet smrteľných prípadov až o 70%. Návratnosť  prevencie vo výške 1,34 (vypočítaná v prípade prevencie malárie) znamená v konečnom dôsledku, ušetrenie 34% navyšujúcich každé vynaložené Euro spoločnosťou, ktorá vysiela svojich pracovníkov do rizikovej oblasti.

(Prävention von Auslandsreisen lohnt sich für Unternehmen wirtschaftlich. Dr. med. Stefan Esser. Neu –  Isenburg, Dr. med. Uwe Ricken. Bad Essen. Pre korešpondenciu: Dr. med. Stefan Esser, M.P.H. International SOS, Hugenottenallee 167, 63263 Neu-Isenburg, stefan.esser@internationalsos.com  )

Pripravil Igor Miko (Jan.2019)

Informace  1/2019

Steve Roy (Quebec Secours SAR, Resident Physician Elective in Wilderness Medicine, McGill University, Montreal, Canada) – ismmed@googlegroups.com:

Hi everyone,

We are running the third edition of our Resident Physician Elective in Wilderness Medicine in 2020 and have recently opened the application period. I thought I would pass on the flyer for our program in case some of you ISMM listervees know (or are) a young physician who would be interested in learning more about spending a month in Canada attending our unique program.

The elective is run as a joint program between McGill University and WildernessMD. We take 16 residents/registrars from across Canada and around the world who have completed their internship year for a 1-month program spent entirely in the backcountry of Quebec, Canada. Participants have the opportunity to master their mountain medicine skills with daily simulations, and enjoy the backcountry in 4 different nature reserves and provincial parks. Our course covers everything from review of the essentials to numerous advanced topics including polar medicine, wilderness management of obstetric emergencies, remote field amputation and other surgical procedures, neurological problems at altitude, expedition planning for special populations, wilderness ultrasound and point-of-care testing, wilderness EMS medical direction, among many others.

The next elective takes place March 10 – April 5, 2020 but our application period is only open for the next 3 months or until we receive 100 applications. Our flyer is available online here: wilderness.md/res/RPEWM2020flyer.pdf

Please pass this on to your residents and registrars!
Best wishes,

Steve Roy
(Co-Program Director, RPEWM)